Řetelný vliv zápisu zámku na Seznam UNESCO se projevil ve zvýšeném počtu návštěvníků. 'Momentálně máme přibližně 14 tisíc platících návštěvníků, což je 75procentní nárůst oproti minulému roku, kdy jsme evidovali osm tisíc lidí ve stejném období,' uvedla kastelánka.
Hlas v návštěvnické skupině prozrazuje kromě češtiny i angličtinu. 'Určitě máme více zahraničních návštěvníků. Přicházejí sem lidé nejen z Evropy, ale i z jiných kontinentů – navštívili nás i Australané, Korejci či Američané,' podotkla Zajíčková.
Zařazení zámku na Seznam světového dědictví by mělo rovněž napomoci dlouho plánované rekonstrukci. Ta se bude týkat italské barokní zahrady, která je největší kaskádovou zahradou v republice, a měla by se jí vrátit původní podoba z 2. poloviny 18. století. Obnovy se dočká i nádvoří a samotná budova zámku, která získá novou fasádu a nebude již mít opadanou omítku. Restaurátoři mají za úkol odkrýt historickou výmalbu v jižním křídle zámku, dílo Kryštofa Seckela (1725–1811), který je autorem také výzdoby jednoho z hlavních sálů zámku.
'V současnosti jsme v předprojektové fázi,' uvedla kastelánka, přičemž poznamenala, že bude nezbytné provést stavebně historický průzkum celého areálu. Kdy rozsáhlá a nákladná obnova začne, si netroufla odhadnout, ale věří, že by to mohlo být během pěti let. Odborníci potřebují nejdříve zjistit, jestli není narušena statika jihovýchodního rohu budovy, kde se objevily trhliny. 'Dosavadní výzkum narušení nepotvrdil, ale musíme mít jistotu,' dodala Zajíčková.
S rostoucím zájmem turistů a návštěvníků si kastelánka uvědomuje i potřebu lepšího zázemí nejen pro personál, ale hlavně pro návštěvníky. Chybí například dostatečně velká parkovací plocha. Auta mohou sice zaparkovat v blízkosti zámku, ale kapacita je malá, takže mnozí parkují na návsi, což místní, zejména o víkendech při akcích, nenesou s nadšením.
'Rádi bychom také vybudovali prostor, kde by si návštěvníci mohli odložit zavazadla, kola a třeba se i osprchovat a občerstvit,' nastínila Zajíčková. Místní nabídka stravování totiž chybí. 'Přijeli jsme z Prahy a doufali jsme, že si po prohlídce zámku dáme oběd přímo ve vsi, ale nic tu není,' uvedli manželé Iveta a Jan Hruškovi. Po krátké diskusi a hledání informací na internetu se rozhodli jet do nedalekého Žatce. 'Původně jsme to neměli v plánu, ale rovnou se podíváme i na další chmelařské památky,' dodali.
Jiní turisté přicházejí do Stekníku vlakem, avšak ne přímo do obce, nejbližší zastávka je ve vzdálených Trnovanech. 'Železniční stanice byla obnovena právě pro letošní sezónu, zámek je dostupný po silnici vedoucí mezi chmelnicemi,' prozradila kastelánka.
Zámek byl zapsán na prestižní Seznam světových památek jako součást krajiny žateckého chmele. Bez chmele by zřejmě ani zámek neexistoval. Na místě dnešního šlechtického sídla stávala kolem roku 1600 tvrz. V roce 1681 koupil po požáru zničené zbytky bohatý žatecký měšťan a obchodník s chmelem Jan Jiří Kulhánek, který byl uveden do šlechtického stavu. Ve 2. polovině 18. století, za jeho vnuka Jana Františka, pána z Klaudensteina, došlo k rokokové úpravě objektu.
S chmelem je pak spojen i jeden z návštěvnických okruhů. Lidé si mohou projít výstavu 'Jak se čese do vártelu', věnovanou vzpomínkám na chmelové brigády v 60. letech. Ostatní prohlídkové okruhy nabízejí zámek pohledem do pokojů vybavených historickým mobiliářem.
