Takový signál vyslali zástupci sportovních svazů, klubů a tělovýchovných jednot v únorovém usnesení výkonného výboru ČUS. A to více jak půl roku po valné hromadě ČUS, která vyzvala Český olympijský výbor ke změnám stanov. Předseda Kejval na jakékoliv výzvy ke změně stanov nereagoval, stejně jako tři roky předtím. Výkonný výbor ČUS vycházel i z právních analýz, které poukazují na prokorupční jednání, porušování interních předpisů ČOV a etického kodexu MOV. Účastníkům volebního pléna ČOV doporučuje volit do vedení a orgánů kandidáty, kteří mají v programu nápravu stávajících nedostatků a nasměrování k hlavnímu poslání zajistit zázemí na olympijských hrách a pracovat ve prospěch národních sportovních svazů.
Výkonný výbor ČUS se zaobíral vztahy s ČOV podrobně a hlouběji přes půl roku. Vedení ČUS k tomu téměř jednomyslně vyzvali zástupci TJ/SK a svazů na loňské valné hromadě ČUS. Podnětem byla netečnost předsedy Jiřího Kejvala k opakovaným výzvám na demokratizaci řízení olympijského výboru a transparentní informování členů o jeho hospodaření. A to i od členů výkonného výboru ČOV.
„Jiřímu Kejvalovi se v období 2012-2020 nepodařilo semknout sportovní prostředí a zavést rovnoprávné postavení členů ČOV. Jeho ohýbání stanov, zákulisní praktiky, manipulace a nepřímé jednání nedává naději nasměrovat ČOV zpět k jeho původnímu poslání. Vyhýbání se požadavkům členů, autoritářský přístup, snižování podpory svazů na úkor nárůstu nákladů na vlastní provoz, to by neměla být vizitka předsedy takové organizace,“ prohlásil Marek Hájek, místopředseda České unie sportu. „Je zřetelné, že problém netkví v ČOV jako takovém, ale v tom, jak je řízen,“ dodal Marek Hájek.
Členům výkonného výboru ČUS byla mimo jiné předložena právní stanoviska advokátní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera. Podle nich došlo ze strany Jiřího Kejvala k prokorupčnímu jednáním spočívajícímu v opakovaném poskytování neopodstatněného plnění ze strany ČOV úředníkům státní správy. Tím došlo k porušení Olympijské charty a Etického kodexu Mezinárodního olympijského výboru. Stejné znaky naplňuje i obcházení pravomocí Pléna nebo Výkonného výboru ČOV i fakt, že statutární orgán ČOV je pouze jedna osoba – jeho předseda.
Zvaní úředníků MŠMT je v rozporu s Olympijskou chartou
Účast na atraktivních výjezdech do zahraničí a servis pro řadové úředníky MŠMT, kteří rozhodovali o dotacích pro střešní organizace, jsou dokumentované. Olympijských her a jiných olympijských akcí se účastnilo v letech 2012-2017 na pozvání ČOV celkem 19 státních úředníků, kteří nebyli součástí oficiální české výpravy. Výbor jim přesto hradil dopravu, ubytování, vstupenky na sportoviště a oblečení z olympijské kolekce.
„S ohledem na skutečnost, že pozvané osoby byly povětšinou zaměstnanci MŠMT z odboru sportu, kteří se podílí na rozhodování o přidělování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu na základě Zákona o podpoře sportu, Koncepce podpory sportu MŠMT, lze uvažovat, že přijetím uvedeného plnění se zaměstnanci ministerstva MŠMT dostali do střetu zájmů. Přijetí plnění mohlo mít vliv na jejich následné rozhodování o stanovení pravidel pro podporu sportu a pro financování činnosti samotného ČOV,“ píše se ve stanovisku advokátní kanceláře.
Zmanipulované stanovy ČOV
ČUS je jedením z členů Českého olympijského výboru. Jenže největší sportovní spolek a s ním řada dalších se nemůže účastnit volebního Pléna ČOV, a to navzdory faktu, že byl jeden ze zakládajících členů. Tento stav způsobují stanovy ČOV a navazující rozhodnutí nižších orgánů, než je Plénum. Řada voličů v něm je de facto jmenovaná a část je na činnosti olympijského výboru závislá v rámci organizačních složek a komisí, jejichž personální složení nemohou členové ČOV ovlivnit.
Tito zástupci mají volební právo.
„Je to, jako kdybychom si v rámci struktur České unie sportu založili komisi pro podporu současného předsedy Jansty a těmto nečlenům ČUS dali volební právo. Velká část členů ČOV – včetně těch zakládajících – byla rozhodnutím Výkonného výboru, tedy nikoliv nejvyšším orgánem, odsunuta do pozic, kdy nemá možnost účastnit se Pléna a volit. O změnách se Jiří Kejval přes řadu výzev odmítá čtyři roky bavit a strká před těmito otázkami hlavu do písku,“ potvrdil Marek Hájek. Navíc statutární orgán ČOV je jednočlenný, což je v kontextu podobných velkých spolků v České republice a v zahraničí raritou. Tato organizační struktura je podle advokátní kanceláře v rozporu s Etickým kodexem MOV. „Platí obecné pravidlo, že je třeba se vyhnout individuálnímu podpisu závazných povinností organizace,“ píše se v odborném stanovisku.
Finanční příspěvky svazům se snižují
Za vedení Jiřího Kejvala se zásadně snížil podíl finančních příspěvků sportovním svazům cestou akciové společnosti Česká olympijská, tedy z olympijského marketingu. Podíl plnění ve prospěch svazů činí jen 3,1 % z výkonů společnosti oproti 23,4 % v období před nástupem Kejvala do funkce předsedy ČOV. Finanční příspěvky svazům cestou České olympijské klesly za jeho předsednictví (2013–2020) o 149,43 milionů korun, tedy o 79 procent. Přitom astronomicky vzrostly náklady na jeho sekretariát ze 158 na 289,5 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy pro sportovní svazy od Karla Bauera, končícího člena výkonného výboru ČOV.
„Z činnosti České olympijské se stalo jakési uzavřené marketingové perpetuum mobile, kde částky vydávané na marketingové projekty se vlastně kryjí s výkony společnosti, a pro činnost sportovních svazů mají minimální význam,“ popsal Marek Hájek. „Nejhorší na tom je, že nevíme přesně, kam ty peníze zmizely. Přitom je mohly svazy použít na přípravu reprezentantů na olympijské hry nebo na světové či evropské šampionáty,“ doplnil místopředseda České unie sportu.
Dokument Výkonného výboru ČUS shrnuje hlavní výhrady vůči jednání Jiřího Kejvala, jako jediného statutárního zástupce ČOV, kvůli nimž není pro ČUS důvěryhodnou a způsobilou osobou pro další vedení Českého olympijského výboru:
manipulativní a diskriminační stanovy ČOV;
autoritářský styl řízení, nerespektování spolkové demokracie, neopodstatněné napadání ČUS v médiích;
enormně rostoucí náklady na sekretariát a aparát ČOV;
rapidně se snižující průměrný podíl příspěvků sportovním svazům;
hmotná plnění státním úředníkům, kteří měli na starosti dotace (zvaní na akce a další služby);
přihlášení se ke škodě ČOV, která nevznikla;
nepravdivě a zmatečně uváděná členská základna ČOV (zejména v dotačním řízení);
zmařené prostředky na projekt Centrální evidence sportovců;
nezdařený a drahý záměr ČOV o záchranu areálu skokanských můstků v Harrachově.
