Pro sepsání této monografie, která nyní vychází knižně, podnikla autorka cesty mj. do Královské knihovny Stockholm, účastnila se konferencí v OxforWAdu a Bukurešti a absolvovala rozsáhlé výzkumné pobyty na Univerzitě Vídeň. „Je prý temná, nepropustná, sebestředná a výsostně monologická,“ charakterizuje Jana Hrdličková špatnou reputaci hermetické poezie a dodává: „Prý se totiž neprodyšně izoluje před vnějším světem a jeho problémy.“
Takto také argumentuje jeden z mála literárněvědných bestselerů Struktura moderní lyriky Hugo Friedricha z roku 1956. A kontinuita těchto názorů přetrvává, živena rekordními čtrnácti vydáními Friedrichovy knihy jen v rámci německého knižního trhu a jejími četnými překlady do nejrůznějších jazyků. U nás vychází sice až v roce 2005, zato hned ve vydání brožovaném a v renomovaném nakladatelství Host, jež ji nadto řadí „mezi nejklasičtější a nejuznávanější publikace literární vědy vůbec“. Z obzoru mizí autorovo členství v NSDAP od r. 1938 i subtilní způsob, jakým nepřátelský „hermetismus“ diskvalifikuje a diskredituje. Prý i tisková chyba může působit jako hermetické umění.
„Má habilitace vychází oproti tomu z teze, že především poslední fáze německojazyčné hermetické lyriky, od roku 1945, naopak velmi komplexně odpovídá na dobu, která ji utvářela, především na druhou světovou válku a šoa,“ objasňuje Jana Hrdličková. „Není tedy temná a nepropustná, nýbrž dialogická, angažovaná a realitou prodchnutá,“ podtrhuje.
Práce přitom navazuje na poznatek kognitivní lingvistiky, že literatura a zvláště lyrika svými metaforami dokáže často uchopit to, co je našemu světu zprvu těžko postižitelné, co je nesrozumitelné a obtížně uchopitelné, a v komprimované formě toto předat dál. „Především básníci jsou tedy nesčetněkrát průkopníky našeho poznání – tímto úkolem vyvoleni, ale též stigmatizováni,“ podtrhuje autorka a dodává: „A je symptomatické, že i když se germanistika reflexí druhé světové války a šoa v próze a dramatu už zabývala ve vysoké míře, lyrika byla dosud opomíjena.“
Kniha Jany Hrdličkové se zaměřuje na známé trojhvězdí Nelly Sachsová (Švédsko), Paul Celan (Rumunsko/Francie) a Ingeborg Bachmannová (Rakousko/Itálie), zohledňuje ale také „hermetika z Hagenu“ Ernsta Meistera (SRN) a Ericha Arendta z NDR. Tímto reprezentativním výběrem chce postihnout různá biografická, geografická, náboženská i ideologická východiska a ukázat, že je přes všechny rozdíly všem společné jediné: Jakmile se svými básněmi pokouší komplexně odpovědět na problémy své doby, jsou osočováni z hermetičnosti, temnoty. „Ale možná je jejich údajná temnota jen o to významnějším odkazem na „nejtemnější kapitolu německých dějin“, dobu tzv. třetí říše?“ táže se autorka.
Dialogičnost konkrétních básní dokazuje metodou „close reading“ a srovnávacími analýzami a interpretacemi navzájem korespondujících textů uvedených básnířek a básníků.
Kniha Zweiter Weltkrieg und Shoah in der deutschsprachigen hermetischen Lyrik nach 1945 vyšla za institucionální podpory Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v renomovaném berlínském nakladatelství Frank & Timme a lze ji objednat u LKG – Leipziger Kommissions- und Großbuchhandel na telefonním čísle 0049-34206-65 181 či přes mail: frank-timme@lkg.eu nebo i přímo u nakladatele: buchbestellung@frank-timme.de, tel. 0049-30-88 66 79 11.
Holokaust či šoa byla nacistická politika systematického, státem provozovaného pronásledování a hromadného vyvražďování, především osob židovské národnosti.
TZ: UJEP
