Dálnice D1 jako by byla nepřetržitě rozkopaná bez jakéhokoli příslibu dokončení. Města pak do již tak zaplněných ulic vnesou zmatek tím, že uzavřou některé úseky pro potřebnou modernizaci či opravu na silnicích. Jak konkrétně je na tom Ústecký kraj s dopravní infrastrukturou po letech změn? A jaké jsou v tomto ohledu plány kraje do budoucna?
Pro účely zasvěcení do problematiky je potřeba osvětlit si některé pojmy, které s tímto tématem souvisí. Budete se tak moci snáze orientovat v případě jakýchkoliv informací, týkající se dopravy a výstavby dopravní infrastruktury.
Silnice I. třídy
Silnice I. třídy jsou důležitou součástí dopravní sítě v České republice i na Slovensku. Vlastnictví silnic I. třídy v České republice spadá podle zákona o pozemních komunikacích do kompetence státu a na jejich správu dohlíží Ředitelství silnic a dálnic. Měli by mít šířku koruny vozovky 9,5–24,5 metru a návrhovou rychlost v rozsahu 70–100 km/h
Tip: Víte, jaké zvolit vybavení na zpříjemnění rodinného cestování?
Pozoruhodné je, že rychlostní silnice, příležitostně označované písmenem R, jsou zahrnuty do této klasifikace a mají stejný systém číslování. Rychlostní silnice postavené jako silnice I. třídy se mohou pochlubit stavebními, technickými a provozními standardy podobnými dálnicím, čímž je zajištěn optimální zážitek pro provoz motorových vozidel. Dálnice označené písmenem D, ačkoli mají podobnou strukturu číslování, tvoří samostatnou kategorii a nespadají do klasifikace silnic I. třídy.
V České republice slouží tyto silnice, definované podle zákona o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.), především k usnadnění dálkové a mezistátní dopravy. Jsou snadno identifikovatelné podle jedno nebo dvou místného systému číslování, kterému často předchází římská číslice I, v úřední dokumentaci oddělená lomítkem.
Silnice II. třídy
V roce 1950 byly na československé silniční síti zavedeny silnice II. třídy, jejichž klasifikace a číslování se v České republice a na Slovensku udrželo dodnes. Silnice II. třídy v České republice, jak je definuje zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 5), jsou určeny pro meziokresní dopravu. Tyto silnice musí být ve vlastnictví kraje, na jehož území se nacházejí.
Na svislém dopravním značení v České republice jsou tyto silnice označeny bílým číslem na modrém pozadí, a to buď na samostatné tabulce umístěné za křižovatkou, nebo začleněné do směrového ukazatele umístěného před křižovatkou. Na rozdíl od svých protějšků z I. třídy postrádají silnice II. třídy kilometrovníky a vyznačují se šířkou vozovky v rozmezí 7,5 až 9,5 metru a projektovanou rychlostí v rozmezí 50 až 80 kilometrů za hodinu.
Silnice III. třídy
V České republice jsou podle zákona o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 5) tyto silnice využívány ke spojení obcí mezi sebou nebo s ostatními komunikacemi. Tyto silnice tvoří nejnižší stupeň v rámci silniční hierarchie, protože od roku 1961 již obecní komunikace nespadají do klasifikace silnic. Podobně jako silnice II. třídy musí být i silnice III. třídy v souladu s ustanoveními zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví příslušného kraje v České republice, v němž se nacházejí.
Na rozdíl od dálnic a silnic I. a II. třídy, kde jsou na dopravních značkách důsledně uváděna jejich určená čísla, zůstávají silnice III. třídy v České republice zpravidla neoznačeny. Tato číselná označení se využívají především pro evidenční účely, například na některých mapách nebo ve správních rozhodnutích týkajících se konkrétních silnic.
Mohlo by vás zajímat: Víte, jak nejlépe uchovat vaše auto? Zvládnete si poradit při garážování, ale i v případě parkování pod holým nebem.
Silnice a dálnice
K 1. lednu 2023 dosáhla silniční a dálniční síť Ústeckého kraje celkové délky 4 241 kilometrů, čímž se zařadila na šesté místo mezi kraji. Mezi těmito komunikacemi dominovaly silnice III. třídy s 64,9 % (2 751 km), následované silnicemi II. třídy s 21,3 % (903 km). Silnice I. třídy tvořily 11,4 % (482 kilometrů), zatímco dálnice tvořily 2,5 % (105 kilometrů) celé silniční a dálniční sítě regionu.
Při porovnání krajů se Středočeský kraj pyšnil nejdelší silniční a dálniční sítí, která měřila 9 656 kilometrů a tvořila 17,3 % vnitrostátní silniční plochy. Ústecký kraj se pak umístil na šestém místě s podílem 7,6 %. V těsném závěsu byl Jihočeský kraj s 6 151 kilometry, což představuje 11,0 % z celkového počtu.
Při zohlednění hustoty silniční sítě, což je délka silnic a dálnic vztažená k rozloze kraje, si Ústecký kraj zajistil třetí nejvyšší příčku, když zaostal za Středočeským a Pardubickým krajem, se 794,5 metry na kilometr čtvereční.
V případě české dopravní infrastruktury se používají lité asfaltové materiály. V Ústeckém kraji převažoval střední živičný povrch (45,5 %), těsně následovaný těžkým živičným povrchem (41,4 %) a menší část silnic (12,2 %) zdobil lehký živičný materiál. Kromě toho se na silniční síti v některých případech vyskytovaly, i když v menší míře, také různorodé povrchy, jako je dlažba, štěrk a beton.
Mosty
Silniční a dálniční síť v Ústeckém kraji se pyšní celkem 1 434 mosty o celkové délce 51 145 metrů.
Mosty v kraji byly zařazeny do sedmi různých stavů, přičemž se zohledňoval stav nosné konstrukce nebo spodní stavby. Tyto stavy se pohybovaly od bezvadného, velmi dobrého, dobrého, uspokojivého, špatného, velmi špatného až po havarijní.
Podíváme-li se na konkrétní okresy, Chomutov měl 25 bezchybných mostů, což představuje 10,8 % z celkového počtu mostů. Louny měly 24 mostů v bezvadném stavu, což představovalo 10,1 % z celkového počtu mostů, a Litoměřice měly 23 mostů v bezvadném stavu, což tvořilo 9,6 % z celkového počtu mostů.
Naopak čtyři mosty (0,3 %) v kraji byly v havarijním stavu. Byly to po jednom v okresech Chomutov a Litoměřice a dva v okrese Ústí nad Labem.
Ze všech mostů v Ústeckém kraji jich bylo 105 shledáno v bezvadném stavu, což představuje 7,3 % z celkového počtu. Ve velmi špatném stavu bylo klasifikováno celkem 109 mostů (7,6 %), přičemž nejvíce jich bylo v okrese Ústí nad Labem, a to 29 (13,2 %), a v okrese Teplice, kde bylo v této kategorii mostů 18 (12,2 %).
Náš tip: Víte, na co myslet při cestování s dětmi?
Foto: Programmer / Pixabay.com
Železniční tratě
Na konci roku 2021 činil celkový rozsah provozovaných železničních tratí v České republice 9 523 kilometrů. V Ústeckém kraji měřila souhrnná délka provozovaných železničních tratí 1 080 kilometrů, čímž se zařadila na druhé místo v republice, hned za Středočeský kraj, který se pyšnil 1 459 kilometry. Železniční tratě na území Ústeckého kraje představovaly 11,3 % celostátní železniční sítě.
Hustota celostátně činila 120,7 metrů na kilometr čtvereční území. Titul nejhustší železniční sítě si odnesla Praha, která zaznamenala 426,7 metrů na kilometr čtvereční, na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 202,2 metry na kilometr čtvereční.
Tým Správy a údržby silnic Ústeckého kraje aktivně pracuje na rekonstrukcích mostů a opěrných zdí.
Kraj také v letošním roce obdrží ze Státního fondu dopravní infrastruktury celkem 430 milionů korun, což představuje oproti loňskému roku znatelný nárůst o 66 milionů korun. Tyto informace vyplývají z údajů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Primárním účelem těchto prostředků je oprava silnic II. a III. třídy v celém kraji. Kromě toho kraj vyčlenil z vlastního rozpočtu přibližně 375 milionů Kč na financování dalších oprav silnic.
Je důležité poznamenat, že prostředky z Fondu dopravní infrastruktury nejsou určeny výhradně na opravy silnic, ale hrají zásadní roli i v různých stavebních projektech v rámci kraje. V posledních měsících se například Ředitelství silnic a dálnic zabývá dokončením šestikilometrového úseku dálnice D7 u Loun. Doposud se na původní silnici oba směry dopravy dělily o jeden jízdní pruh. Práce na obchvatu Loun začaly v roce 2020.
Závěrem
Dopravní infrastruktura jde postupem času znatelně dopředu. Cesty jsou kvalitnější a jízda pohodlnější. To je plus nejenom pro komfort z jízdy, ale poděkuje také vaše auto díky šetrnějšímu zacházení. Ušetříte tak spoustu peněz za náhradní díly na podvozek či tlumení a odpružení.
Poslední roky převládá pocit toho, že se situace mění. To je znatelný rozdíl oproti situaci delší minulosti, kdy to vypadalo, jako by se silnice v České republice zastavily v čase.
Autor: Jakub Novák
Úvodní foto: Ivabalk / Pixabay.com
