Ztotožnila se s doporučením, aby ČR za současné situace o vstup do bankovní unie neusilovala.
Vláda nicméně uložila MF, aby sledovala další vývoj v této oblasti a jednotlivé aspekty a dopady nepřistoupení k bankovní unii v horizontu tří let znovu vyhodnotila. Aktualizaci studie vypracovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Úřadem vlády ČR a Českou národní bankou.
Bankovní unie se automaticky účastní všechny státy eurozóny, je však otevřena i ostatním členským státům EU. První dva členské státy mimo eurozónu se k bankovní unii připojily na podzim roku 2020, konkrétně Bulharsko a Chorvatsko, které tak ale učinily v přímé souvislosti s plánovaným připojením k eurozóně. Možný vstup do bankovní unie mimo ambici zavedení eura v současnosti analyzují i jiné členské státy. žádný z nich však zatím nepřijal rozhodnutí ohledně vstupu. A Česká republika nebude výjimkou.
Ministerstvo financí předložilo svoji aktualizovanou studii dopadů zaměřenou na několik tematických oblastí. Z pohledu charakteristik bankovního sektoru ČR ministerstvo poukázalo na relativně vyšší stabilitu ve srovnání s řadou jiných států účastnících se bankovní unie. V tuto chvíli tedy ČR nepatří mezi země, pro něž by účast v bankovní unii znamenala bezprostřední posílení stability bankovního sektoru.
Stěžejní částí aktualizované studie byly dílčí prvky architektury bankovní unie zahrnující pilíře dohledu, řešení krizí a pojištění vkladů. Z tohoto pohledu se jako klíčová ukázala nedokončenost bankovní unie.
„Probíhají a ještě nějakou dobu budou probíhat jednání jak o podobě a parametrech zatím neexistujícího třetího pilíře bankovní unie – jednotného pojištění vkladů, tak také o dílčích úpravách ve stávajících pilířích. S neznámou konečnou podobou bankovní unie se tak pojí určitá nejistota, která rovněž nabádá k aktuální zdrženlivosti ohledně vstupu,“ vysvětluje místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.
Vstupem do bankovní unie by řada kompetencí v oblasti dohledu a řešení selhání v bankovním sektoru přešla z České národní banky na centrální úroveň, tedy na Evropskou centrální banku a Jednotný výbor pro řešení krizí.
„To je zásadní změna, která má řadu konsekvencí a v tuto chvíli ji nehodnotíme jako čistě pozitivní. Například v současné mimořádné době je Česká národní banka schopna pružně reagovat a různé výkyvy na českém trhu vyrovnávat,“ shrnuje ministryně financí.
Aktualizace studie pak přináší podrobný rozbor dílčích kompetencí a komparaci setrvání mimo bankovní unii s případným vstupem. Studie identifikovala i pozitiva případného vstupu, spojená zejména s účastí na společných fondech pro řešení problémů bank. Nicméně stav tuzemského bankovního sektoru nenaznačuje potřebu jejich čerpání a pozitiva nepřevážila identifikovaná negativa.
Další hodnocení dopadů případné účasti ČR v bankovní unii by mělo vzniknout v horizontu tří let.
„Ministerstvo financí bude vývoj v oblasti bankovní unie bedlivě sledovat a bude připraveno předložit nové hodnocení, pokud by nastaly významné okolnosti,“ uvedla Alena Schillerová.
Celé znění Aktualizace studie dopadu účasti či neúčasti ČR v bankovní unii je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva financí.
