Výzkumný tým Doprava a mobilita na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se v současnosti zabývá analyzováním výsledků výzkumu zaměřeného na zjišťování potenciálu pro využívání spolujízdy (takécar-pooling či ride-sharing) při cestách do práce/školy. Dotazníkového šetření se účastnili zaměstnanci Magistrátu města Ústí nad Labem, Krajského úřadu Ústeckého kraje a studenti a zaměstnanci UJEP. Celkem bylo získáno 2 334 vyplněných dotazníků.
Analýza odhalila zajímavé rozdíly v délce dojížděk zaměstnanců:
Největší vzdálenosti pravidelně jezdí studenti UJEP, které univerzita přitahujei z regionů vzdálených běžně více než 100 km.
Krajský úřad ÚK i univerzita jsou zároveň významnými regionálnímizaměstnavateli. Do těchto institucí se sjíždí zaměstnanci ze vzdálenosti běžněpřesahující 50 km.
Magistrát města Ústí nad Labem je oproti tomu spíše lokálním zaměstnavatelem,kde pracují především místní obyvatelé.
„S potěšením lze konstatovat, že mnozí pracovníci ústeckého magistrátu docházejí do svého zaměstnání pěšky nebo jezdí hromadnou dopravou, a vítězí tak v šetrnosti dojížďky do zaměstnání,“ říká Ing. Mgr. Hana Brůhová-Foltýnová,Ph.D.
Jízdu automobilem v pozici řidiče jako každodenní způsob dopravy do zaměstnání/školy uvedlo za všechny instituce dohromady 256 respondentů (tj. cca 10 % ze všech dotazovaných). Většina z nich udala, že jízdu autem jako spolujezdec nikdy nevyužila, a jen málo respondentů využívá spolujízdu jako způsob dopravy do zaměstnání/školy. Jako způsob každodenní dopravy do zaměstnání označilo spolujízdu pouze 23 respondentů (tj. 0,01 % všechrespondentů).
Městská hromadná doprava je některými dotázanými využívaná každý den (352respondentů, tj. 15 %) k cestám do zaměstnání/školy. MHD jako způsob dopravydo zaměstnání využívají nejčastěji respondenti z Magistrátu města Ústí nad Labem, konkrétně 38,1 % tamních zaměstnanců uvedlo, že MHD využívají jako způsob dopravy do zaměstnání každý pracovní den.
Dotazníkové šetření zároveň zjišťovalo, zda by respondenti měli zájemo využívání sdílení jízd pro cestování do školy či zaměstnání. Odpověď „ano“ či„rozhodně ano“ uvedlo 27 % dotázaných.
„To je docela vysoké číslo, vezmeme-li v úvahu, že zaměstnanci či studenti, kteřík dojížďce využívají alternativní způsoby mobility, jako jsou chůze, bydlí-li blízko,či hromadná doprava, spíše o spolujízdu zájem neměli,“ upozorňuje dr. Brůhová-Foltýnová.
Největší zájem o využívání ridesharingu měli z oslovených respondentů studenti UJEP, 15,2 % z nich uvedlo „rozhodně ano“, 16,6 % se přiklánělo k názoru, že by zájem „spíše měli“. Vysoký zájem o využívání ridesharingu projevila, hodnoceno s ohledem na věk respondentů, věková kategorie 35–49letých. Naopak nejmenší zájem byl ve starší věkové skupině 65 a více let.
Výzkum potenciálu sdílení jízd ukazuje, jak je možné změnit dopravní chování umožněním sdílet jízdu s ostatními uživateli automobilů. Indiku je zároveň možnosti sdílení jízd pro vzdálenou budoucnost autonomní mobility.
„I tento dílčí výzkum ukazuje, že při využití smart technologií, které umí propojit různé uživatele automobilů jedoucích stejným směrem, lze změnit současnou situaci nízké obsazenosti automobilů v řešení, které bude pro přírodu i lidi žijící ve městech výrazně šetrnější,“ uzavírá dr. Brůhová-Foltýnová.
Tento výzkum je na UJEP prováděn mj. v rámci projektu Smart City – SmartRegion – Smart Community (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435) realizovanéhodíky OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií, jehož cílem je vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb.
Zdroj: tisková zpráva, UJEP
Zdroj graf: UJEP
